Ministerstvo školství patřilo dlouhodobě k nejvíce problematickým rezortům z hlediska čerpání dotací z evropských fondů. Už za vlády Jiřího Paroubka, když se připravovaly operační programy pro čerpání dotací, se nadělaly základní chyby, neboť systém byl postaven na roztříštěnosti a nepřehlednosti. Tam už byla zasazena rána pro všechny budoucí vlády v rámci programovacího období do roku 2013.
Ještě máme v živé paměti působení ministra Josefa Dobeše z Věcí veřejných, za kterého nám evropská komise po svém auditu chtěla blokovat až 53 miliard korun z fondů. Je pravdou, že mnohé problémy s nastavením čerpání a následných kontrolních mechanismů, které nefungovaly, byly vytvářeny již před ním. Ale projevovala se i personální neschopnost tohoto původně personalisty, když neustále měnil vrchního ředitele sekce řízení operačních programů. Někteří tam vydrželi pouhých pár dnů. Obecně mají ministři školství na této důležité pozici tendenci hledat nikoliv člověka odborně připraveného, ale především osobně loajálního. I dnes je trochu s podivem, že kupříkladu zástupce náměstka pro řízení sekce operačních programů je člověk, který nemá v oboru žádné zkušenosti, a doposud se věnoval primárně psaní literatury. Asi se jednoduše shodneme, že je špatné, aby člověk s minimální praxí seděl na místě, kde se rozhoduje o využití 70 miliard korun z fondů Evropské unie.
V minulém programovacím období 2007-2013 se Česká republika příliš nepředvedla. Což je vzhledem k potřebám podfinancovaného českého školství tristní. Operační programy Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Výzkum a vývoj pro inovace patřily k nejproblematičtějším, s nízkou schopností využít celkovou alokaci z Evropské unie. Věřím, že až budeme bilancovat programovací období 2014-2020, tak uvidíme daleko lepší výsledky. Přeci jenom došlo, a to hlavně činností ministerstva pro místní rozvoj, k velkému posunu v dosavadním systému.
Evropskou komisí schválená dohoda o partnerství, práce na zavedení jednotného metodického prostředí a zjednodušení řady procesů dávají naději, že tomu, že nový program Výzkum, vývoj a vzdělávání bude úspěšný. Potřebujeme zjednodušení administrativy, vstřícnost v komunikaci od řídících orgánů bez zbytečně přehnaného formalismu. Samozřejmě to závisí i na tom, zda nebudou dotace opakovaně vnímány jako výprava na lup. Auditní orgány v minulosti odhalily, když se jednalo o čistou snahu vytáhnout peníze bez nějakého hmatatelného výsledku pro společnost. Často se to poznalo na primitivnosti projektu, který se nedokázal odůvodnit, a jednalo se zjevně o pouhé vytvoření penězovodu. Příkladem z minula budiž projekty OKNO a SPORT, které měly být vlastně jen masivní inzercí z veřejných peněz.